Znak a vlajka obce

Dne 26. 1. 2012 se po téměř roční úsilí zakončen proces tvorby, výběru a schvalování symbolů obce Petkovy - znaku a erbu. Na půdě Parlamentu České republiky byl starostovi obce Petkovy p.Markovi z rukou předsedkyně Poslanecké sněmovny paní Miroslavy Němcové slavnostně předán dekret o udělením znaku a vlajky. Ceremoniálu se kromě starosty obce zúčastnil i místostarosta obce p.Janeček.

IKONOGRAFIE 

Obec je tvořena dvěma částmi – Čížovky a Petkovy. 

Z pohledu historických písemných pramenů jsou „starší“ Čížovky, které jsou poprvé zmíněny v roce 1382 pod jménem Čížová jako majetek pražského arcibiskupství. Část vsi patřila šlechtě, protože v roce 1405 a 1407 se zde připomíná jistý Mikeš z Čížovky. Před rokem 1419 byla ves, jako součást arcibiskupského panství Žerčice, zastavena Janovi z Jištěrb. V roce 1542, byl statek Žerčice prodán Bedřichovi z Donína. V zápise o prodeji v Zemských deskách je uvedeno, že předmětem prodeje byly dvůr, tvrz a městečko Žerčice, vsi Kobylníky, Semčice a Ctiměřice a ves Čížovka, označená jako pustá. V následujících letech se žerčický statek rozpadl a jeho původní části příslušely k různým statkům. Čížovky se staly součástí statku Domousice, který v roce 1573 Jan Frycek z Daliměřic prodal Václavovi Bírkovi z Násilé. Od jeho dědiců se Domousice dostaly do držení Petrovi Koučovi z Kouče. Koučové z Kouče přečkali nepříznivé konfiskační období po bitvě na Bílé hoře. V roce 1623 se o dědictví dělili bratři Jetřich a Karel Koučové z Kouče. Na Karlův díl připadly dvůr a ves Veselice a vsi Petkovy a Rousínov. Jetřichovi zůstali Domousice a k nim příslušely Čížovky. Čížovky nakonec patřily z části ke statku Domousice a z části k panství Březno. A to až do konce vrchnostenské správy v roce 1850.

Petkovy se v písemných historických pramenech v roce 1393 a to v proklamaci na královskou odúmrť přednesenou u soudu v Nymburce a to na majetek v Petkovech po zemřelém Ješkovi řečeném Dubeč. O tom, kdo nakonec byl vlastníkem vsi Petkovy, se lze jen dohadovat. Později ves patřila ke statku Březno. Jindřich Hložek ze Žampachu, který Březno před rokem 1515 koupil, zemřel v roce 1544 jako boleslavský hejtman. Březno pustou tvrz a městečko odkázal svému bratrovi Matějovi. Ten však statek nepodržel a postoupil jej Otíkovi z Bubna. Otík zemřel v roce 1552. V roce 1556, kdy Březno drželi synové Otíka z Bubna Jindřich a Heřmana, příslušely ke statku Březno vsi Židněves, Sukorady, Dlouhá Lhota, Petkovy, Řitonice, Lhotky, Řehnice, Nová Telib a další. Když se v roce 1558 bratři z Bubna dělili, tak na Jindřichův díl připadlo Březno. Příslušnost vsi Petkovy ke statku Březno byla přerušována. Například v roce 1623 byly Petkovy v držení Karla Kouče z Kouče, vlastníka statku Veselice a Rousínov. Přes všechny peripetie příslušnosti k různým statkům, byly nakonec Petkovy v roce 1790 při alodiálním panství Březno, které v té době bylo v držení Michaela Karla, říšského hraběte z Kounic. Přesto část vsi Petkovy patřila k Domousicím.

V Petkovech lze zaznamenat výraznou a věhlasnou tradici pěstování třešní.

Znak: Ve stříbrném štítě zelená třešeň s červenými plody vyrůstající ze zvýšeného zeleného trávníku, v něm zlatý čížek.

Štít je dělen na dvě části, které symbolizují, že obce je tvořena dvěma místními částmi. Část Čížovky symbolizuje jako mluvící znamení figura čížka. S Petkovy je spojena třešeň, odkazující na místní věhlasnou tradici jejího pěstování.

 

Vlajka: List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a zelený v poměru 3 : 2. Z žerďové poloviny zeleného pruhu vyrůstá zelená třešeň s červenými plody. Pod ní v zeleném pruhu žlutý čížek.

Vlajka opakuje podobu znaku.

 

 

 

Autorem znaku a vlajky je Stanislav Kasík, Heraldická kancelář „Dauphin“, Roudnice nad Labem.